Mužské áčko během podzimu dostalo dvojitou hráčskou "injekci" z Prahy, stihneme představit v rychlém sledu i druhého borce - David Hanuš. Stejně jako Richard skvěle zapadl, vyzařuje z něj skromnost, na hřišti klid. Také se zapojil do blbnutí a neuvěřitelného sportovního odpoledne před mistrovským utkáním v Semilech, tohle si budeme pamatovat dlouho

. A teď už 5 O:1) V průběhu sezóny jsi přišel na hostování z Chodova, co bylo hlavním důvodem přesunu? DH: Hlavním důvodem bylo určitě hrát celostátní soutěž a zkusit si něco nového. Chceme na sobě s Richardem neustále pracovat, posouvat se dál a když nám Ondra Kabelka (tímto mu za to děkujeme) nabídl tu možnost přijít na trénink, dlouho jsme neváhali.2) Jak jsi zapadl do týmu, přijetí proběhlo v pohodě? DH: Přiznám se, že jsem měl nějaké obavy, jak zapadneme. Přeci jen jsme přišli v půlce rozehrané sezóny a na rozdíl od Richarda, který absolvoval jeden trénink jsem se s týmem viděl poprvé až v den zápasu, kde mi ale všichni pomáhali, hecovali a podporovali mě, toho si opravdu vážím. Myslím, že jsme si lepší partu mohli jen těžko přát... V kabině i mimo ní je sranda, panuje dobrá nálada a i když se někdy nedaří, dokážeme se semknout, podpořit a bojovat jako jeden tým.3) Čeká tě poslední zápas sezóny, už přemýšlíš, co tu další? DH: Zatím se na to snažím nemyslet, sezóna ještě neskončila a tak jediné nad čím přemýšlím je poslední domácí zápas Jičína. Ačkoliv už nám "o nic nejde", přeji si abychom to zvládli, porazili doma favorizovaný Liberec a alespoň trochu si spravili chuť po této nevydařené sezóně.4) V Jičíně jsi s kamarádem Davidem, je něco, co bys chtěl mít (dovednost) ve florbalu jako on? DH: S Richardem už hraji tuším 6. sezónu a řekl bych, že se neustále jeden od druhého učíme novým věcem, neustále se o florbale bavíme, říkáme si co by mohl ten druhý dělat jinak, rozebíráme si různé situace, zápasy, hráče, chyby a prostě vše co s tím souvisí. Pokud bych si měl vybrat jednu věc, kterou bych chtěl umět jako Richard, byla by to jeho chladná hlava. To, že se nebojí riskovat a když si usmyslí, že pojede nájezd a udělá zoro, můžete ho přemlouvat jak dlouho chcete, ale nic s tím neuděláte. Ještě víc snad obdivuji to, že mu to ve velké většině případů vyjde. Vyšlo mu to na tréninku, na zápase za nerozhodnutého stavu a třešničkou bylo ve Finsku proti Hapee. Klobouk dolů

.5) Co říkáš na jičínské fanoušky? DH: Pro nás s Richardem jakožto pro kluky na které se chodili koukat maximálně jejich rodiny je to něco úžasného. Nikdy nezapomenu na svůj první zápas za Jičín kde nás hnalo kupředu asi 60 lidí a i když jsme prohráli, všichni nám tleskali. Myslím, že mohu mluvit i za Richarda, když řeknu, že to byl pro nás skvělý zážitek a doufáme, že i přes výsledkově nevydařenou sezónu zachovají svou přízeň a budou podporovat jako doteď, protože na tom hřišti je to vážně znát a domácí zápasy jsou doslova za odměnu. Děkujeme

.Moc děkujeme za rozhovor a ať se ti v Jičíně stále líbí!