9_1640590175.jpg
8_1628167700.png
102_20220522_160406.jpg

Lucka Růžičková - velký rozhovor pro Český florbal

Korektorka ČT 24 a hráčka extraligy popisuje své zaměstnání

ZABRAŇUJI GÓLŮM I CHYBÁM VE VYSÍLÁNÍ, SMĚJE SE KOREKTORKA RŮŽIČKOVÁ

Obrázek ke článku

Foto:KM automatik FBK Jičín

Florbal nyní prochází mezisezonní pauzou, jeho elitní hráčky a hráči však stále zodpovědně pokračují ve svých zaměstnáních nebo jiných volnočasových aktivitách a Český florbal zajímalo, co zajímavého extraligové florbalistky a superligoví florbalisté dělají. Tak například jičínská Lucie Růžičková pracuje jako jazyková korektorka zpravodajství ČT24. A co že to vlastně znamená? To se dozvíte v rozhovoru.

Extraligový kádr FBK Jičín za sebou má zajímavou sezonu, ve které úspěšně zabojoval o udržení v nejlepší ženské lize v Česku. Neméně zajímavý je ale kromě týmových výsledků také pohled do jičínské kabiny, ve které působí zaměstnankyně České televize.

Sedmadvacetiletá obránkyně Lucie Růžičková odehrála za sezonu 2021/22 v jičínském dresu 26 zápasů, mezitím se ale věnovala své zajímavé a nevšední profesi za televizními kamerami.

Lucko, pracujete jako jazyková korektorka zpravodajství ČT24. Můžete vysvětlit, co přesně to znamená?
Zodpovídám za jazykovou úroveň zpráv kontinuálního vysílání ČT24. Kontroluji texty, které bude mít moderátor na čtecím zařízení, tematické lišty, rotující zprávy, které jsou vidět v dolní části obrazovky, ale i grafiky, titulkování reportáží na sociální sítě apod. Zodpovídám i za správné výslovnosti cizích jmen a různých zkratek, ale i za přepisy třeba z azbuky. Zkrátka potřebuje-li někdo radu ohledně jazyka, není-li si něčím jistý, jsme tam pro něj my korektoři. Vzhledem k rychlosti televizního zpravodajství mám na kontrolu a případnou opravu někdy i pouze několik desítek vteřin, takže mě tato pozice učí pracovat pod stresem. Při zápase se snažím jako bek zabránit gólům, v práci se snažím zabránit chybám ve vysílání. Jsem tím posledním článkem, který může zamezit tomu, aby se například při setkání Orbána s Babišem na televizi objevilo „Obrán v Česku“ (smích).

To je velice zajímavé povolání. Studovala jste na něj nějakou speciální školu?
Na bakaláři jsem studovala bohemistiku a anglistiku, teď studuji bohemistiku a knižní kulturu. Určitě je lingvistické vzdělání dobrým předpokladem pro práci korektora, ale není to podmínkou, ani zárukou. Důležité je mít teoretické znalosti, ale i cit pro jazyk a být pečlivý. Dalo by se říct, že je to stejné jako ve florbale, pro dobré výsledky je potřeba trénink, udržovat se v kondici a nezaseknout se, ale vyvíjet se spolu s hrou.

​„Sedím přímo v dění na velíně. Pozorný divák mě tedy může během vysílání zahlédnout za moderátorem.

Lucie Růžičková o své profesi korektorky.

Jak se vůbec dá dostat k takovému zaměstnání? A jak dlouho jej už děláte?
Možností je hodně. Já jsem korektury začala dělat už během bakalářského studia. Prvním větším počinem byla korektura bakalářské práce mé tehdejší spoluhráčky Markéty Kosové. Závěrečnými pracemi jsem začínala, ale svou cestu jsem směrovala ke knihám, takže po státnicích jsem oslovila několik nakladatelství, a tak jsem se dostala do Arga, pro které dělám občasně korektury do dnes. K ČT jsem se dostala díky škole. Tajemník našeho ústavu nám zasílá nabídky práce a jednou se tam objevila tato. Jelikož mě prostředí televize lákalo, tak jsem to zkusila. Sama jsem byla překvapená, že to vyšlo. V ČT jsem krátce, teď to bude rok a půl.

Stále zmiňujeme prostředí televize, je tedy možné vás v ní někdy zahlédnout?
Jako korektorka musím být po ruce redaktorům, editorům i moderátorům, takže sedím přímo v dění na velíně. Pozorný divák mě tedy může během vysílání zahlédnout za moderátorem. Přímo do vysílání ale nevstupuji. V tom mě může někdo maximálně zaslechnout, když se stane, že během ranní směny není na velíně žádná redaktorka, a tak jako jediná zástupkyně ženského pokolení musím namluvit například nějaký citát.

Ve vaší práci se pravděpodobně nenudíte. Je to tedy vaše vysněné povolání?
Televize mě lákala, ale v dětství jsem se spíš viděla jako herečka (smích). Práce v ČT mě baví a jsem za ni moc vděčná, protože mi přináší mnoho zkušeností a zážitků. Jsem zvědavá, kam mě tahle cesta ještě zavede. Mou srdcovkou jsou ale knihy. Už dlouho mě to táhne do nakladatelství, kde bych se chtěla věnovat i něčemu jinému než korekturám. Od mala ale ráda píšu, a tak mým největším snem je napsat knihu. A samozřejmě ideálně nezůstat jen u jedné (smích).

Napsat knihu, to je velká výzva... Někde se ale začít musí, už jste tedy něco vytvořila?
Napsaného toho mám dost, ale nevím, jestli by něco z toho bylo hodno publikování. Asi není překvapivé, že mě skoro dvacetileté působení ve florbale poznamenalo a toto téma se mi tam občas objevuje (smích). Většinou jsou to kratší texty, ale netroufám si to nazvat třeba povídkou. Mám v hlavě i pár nápadů na něco ucelenějšího a začínám na tom pracovat. Pro co z toho se nakonec rozhodnu a jestli to bude stát za to, abych to dala někomu přečíst, se ještě uvidí. Teď musím napsat hlavně diplomku (smích).